Devil loves Angel 10. 1/2

19. května 2011 v 20:38 | happybaby3656 |  Translate
Wahááá vidíte dobře! Mám tu pro vás další kapču, ale bohužel je krátká a bohužel tato desátá kapitola je rozdělena na dvě části a druhá je zatím v nedohlednu... ale i tak snad se vám tahle kapča bude líbit a jen hmm vemte si něco na nervy než se do toho čtení pustíte...


Minho:

"Co tu děláš?" bylo to první, co po mě vpálil Key místo přivítání. "Neměl bys být s Minniem? Myslel jsem, že jsem ti řekl, abys s ním strávil čas. Tak a teď se otoč a běž zpět za ním, nechci tě tu. A když už v tom budeš, najdi si prosím nějaký užitečný mozek…"

"Mlč. Přišel jsem ti pomoci, protože Taemin musel něco zařídit. Pak sem přijde."

"Fajn. Ale… místo toho abys mi pomáhal, vážně by sis měl jít najít mozek… začíná to být naléhavé… vážně…"
"Jasně… příště jen řekni, děkuji." Podíval jsem se po tom, co už měl Key sbaleno. Vlastně všechno z tohoto bytu bylo nyní v krabicích… což bylo docela divné, vezmeme-li v potaz to, že Taemin nežil sám, takžeee všechno tady nemohlo být jen jeho. "Keyi… víš ty vůbec co je jeho a co ne?"

"Ne… a co? Rozhodl jsem se, že zabalím všechno a ten druhý si pak může přijít pro své věci později. Nakonec, je to jeho problém, že nezůstal a nepomohl mi."

"On tu byl?"

"Yeah, a ten pitomec odešel, aniž by něco řekl. Čili má smůlu. Bude muset přijít, aby si vzal své věci." Ač jsem se tiše smál rozhodnutí Divy Keye, tak jsem začal dávat zbytek věcí do krabic. Brzy jsem byl s jednou krabicí hotov a tak jsem jí zabalil a dal ke dveřím.

~

Taemin:

Vážně to udělám? Co když… co když ten, co měl pravdu, byl Lucifer? Co když Luciferovo rozhodnutí uniknout Boží panovačnosti bylo správné? Co když… se Bůh začal živit na té trošce síly, co nám dal? Co když začal přesahovat svou moc nad námi?

I kdyby tohle všechno mohlo být možné, tak je pro mě těžké uvěřit tomu, že Bůh by mohl být ten špatný… ale zase, všechno to dává smysl… Ztratil tak velký vliv v posledních staletích, že… musí být nemožné, aby mu nechyběl ten pocit být milován? Mohlo by být možné, že On potřebuje naší lásku víc a víc každým dnem, aby naplnil svou potřebu milovat? Já to nechápu, nechci to pochopit. Proč by připravoval Jeho milovaná stvoření o to nejdůležitější?

Musím přiznat, že před pár minutami jsem se cítil neskutečně zlomený… ale jak byste se cítili vy, kdybyste museli udělat tu nejtěžší věc na světě? Tu nejtěžší věc na světě, ač je stále v souladu s vašimi hodnotami a principy… yeah, také nevím. Ale jedinou věc, kterou vím je… že se musím rozhodnout. Tak jako tenkrát… když padl. Mezi Ním a ním.
Jsou mé hodnoty více důležité, než mé pocity?

~

Minho:

"Ksakru Minho! Kdy jsi ho opustil? Už to musej být hodiny! Kolik je?" Taemin se stále neukázal. Byl jsem tu, poslouchal Keye jak nadává a balí různé krabice a čekal na něj, až se vrátí. Když jsme vše zabalili, tak už byla venku tma. Zajímalo by mě, kde je. Nemohl přeci jen tak odejít, že ne? Že by to neudělal….?

~

Taemin:

Seděl jsem na lavičce; na té, kde mě Minho tak pevně objímal před pár hodinami, na té, kde jsem byl v bezpečí od všeho nebezpečí a problémů. Ale i tak mě dohnaly. Všechno se vrátilo. Bůh, Zlo, láska, nenávist, povinnost, svoboda, Lucifer… a já.

Seděl jsem na lavičce a pozoroval západ slunce. Bylo to tak dokonalé pozorovat obláčky. Ale také je dokonalé pozorovat, jak Bůh žehná světu. Zvolit si… proč je to tak těžké?

~

Minho:

Jelikož jsme již měli vše sbaleno, tak Key rozhodl, že je na čase to tu opustit a jít domů. Nebál se ani tolik o Taemina. Konec konců byl dostatečně chytrý na to, aby poznal, že jsme se už vrátili domů. Vzali jsme si taxíka a jeli domů. Když jsme dorazili a vylezli z auta, tak Key prohlásil, že musí jít něco koupit do obchodu a skutečně během dvou vteřin byl pryč. ´Fajn´ pomyslel jsem si ´Počkám na Taemina doma sám´. Stál jsem venku sám a díval se na nebe, na hvězdy.

Zajímalo by mě, jestli se na mě občas dívá… zajímalo by mě, jestli se o nás alespoň trošku ještě zajímá… o Jeho anděle… zajímalo by mě, jestli ví… jestli pochopil mé pocity… víte, kdybych teď mohl, tak bych přetočil čas zpět tak, abych mohl všechno špatné, co jsem kdy udělal vzít zpět. Stále si myslím, že by v Nebi měla proběhnout nějaká revoluce, ale přetočil bych čas zpět, abych mohl změnit způsob, jakým jsem se věci pokoušel změnit já. Bylo to tak uspěchané, na nic jsem nemyslet krom sebe a teď jsem sám, bez něho. Bez toho jediného, kterého jsem nejvíc miloval. Bez mé lásky. Bez mého důvodu k žití… bez Michaela.

To jediné na co jsem myslel, bylo, abych mohl být s ním. Nejdříve jsem se snažil Boha přesvědčit, aby nás nechal žít jako je, jako lidi. Ale to nikdy nepřipustil, říkal, že my, andělé, jsme lepší než oni, čili musíme být odlišní. Musíme být jejich představou dokonalosti.

Po jeho odmítnutí jsem se snažil přesvědčit Michaela, ať se připojí k mé vzpouře. Nechtěl. Řekl jsem mu, že ho miluju. Řekl jsem mu, že chci být schopen milovat ho. Odmítl mě. Srazil mě. A jelikož vše bylo řečeno, stal se ze mě padlý anděl.

To byl můj trest. Můj trest za to, že jsem se vzbouřil. Po té mě někteří následovali. Ale nikdy neměli dostatečný důvod k tomu, proč opustili Nebe. Nebe je všechno. Chybí mi to. Stýská se mi po Nebi. Stýská se mi po té poklidné a pokojné atmosféře. Stýská se mi po životě plném dobrodružství. Chybí mi moji přátelé. A nejvíce ze všeho mi chybí on. Tak moc jsem se snažil na něho zapomenout. Snažil. Ale jediné co jsem udělal, bylo, že jsem našel člověka, který vypadá jak on abych mohl předstírat, že to skutečně on je. Víte vůbec, jak šťastný jsem byl, když se mě zeptal na mraky? Na které jsem se byl zvyklí dívat se s Michaelem…

Díval jsem se na oblohu a přemýšlel o mé lásce, jak se mu asi teď daří, jak se měl… uvažoval jsem nad tím, jestli už na mě zapomněl…? Uvažoval jsem nad tím a začal mi scházet ještě víc…

Povzdechl jsem si a přerušil tok svých myšlenek. Podíval jsem se kolem na ta stupidní stvoření, která opět měla v očích ten chtíč. Fakt krása. Stál jsem tu a díval se kolem, jestli neuvidím Taemina jak se vrací domů. Ale nikde jsem neviděl náznak pohybu směrem k budově. Opět jsem si povzdechl a po chvíli spatřil ty známé kaštanově hnědé vlasy. Seděl na lavičce, kde jsme se předtím objímali. Zajímalo by mě, jak tu byl dlouho.

Šel jsem k lavičce, abych ho překvapil. "Hey." Sedl jsem si k němu a čekal, že si opět ke mně přisedne a že se opět přitulí a položí svou hlavu na mou hruď. Ale to neudělal. Ani se nepohnul a jen na mě zíral a mlčel. Jeho oči se dožadovaly odpovědí. Odpovědí, které neměly být snadno k nalezení. V jeho očích se zrcadlila směs lásky a nenávisti, lítosti a štěstí, odvahy a strachu… "Taemine, co se děje?" něco se v něm změnilo.

"Pojď." Vzal mou ruku, a aniž by odpověděl na mou otázku, táhl mě na nějaké tmavé místo, kde se nikdo nenacházel. Obklopovaly nás vysoké budovy a nebylo tu skoro žádné světlo. Zastavil se a pustil mou ruku, vůbec se na mě nepodíval.

"Hey, Taemine, co…"

"Řekni mi ještě jednou, jak jsi padl…?" proč se mě na to znovu ptá?

"Ale už jsem ti to řekl…"

"Tak to řekni ještě jednou." Něco se muselo stát.

"Taemine, co se stalo, jsi nějaký jiný…"

"Prostě mi to ještě jednou řekni a pak vše vysvětlím." Vážně byl jiný, choval se chladně, ani se na mě nepodíval, říkal jen to co musel… ač jeho slova byla plná chladu a byla ostrá, tak jsem věděl, že i tak něco cítil. Uvnitř trpěl. Snažil se s tou bolestí bojovat. A ta jeho bolest je jen moje vina. Něco se stalo, když jsem ho opustil. Musel si něco uvědomit a teď se snaží si to všechno opět ujasnit…

"Zamiloval jsem se. Zamiloval jsem se do někoho jiného a Bůh s tím nesouhlasil. Tak jsem padl."

"Do koho ses zamiloval?"

"Proč bys…?"

"Do koho?"

Začal mě otravovat, ale jelikož byl stejně otrávený, jako já, tak jsem odpověděl. "Michael, Archanděl." Ticho. Povzdechl si. Otočil se a něco zašeptal, chytl svůj přívěšek na krku a ten se změnil v meč; v Michaelův meč. "Jsi to ty…" a pak mi všechno došlo, to proč mě přitahoval, to proč si potřebuju odpočinout, moje laskavost, moje srdce se probouzelo k životu… měl jsem to vědět už dřív.

"Michaeli, ty…" ale než jsem stačil ještě něco říct, tak mě natlačil na zeď a dal přede mě ostří svého meče.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katty-shi*~ Katty-shi*~ | Web | 20. května 2011 v 5:58 | Reagovat

Ááááááááááááááááá ten konec se mi nelíbí...ani trochu... :-(
Ale přeložila si to zase skvěle!!! :-) děkuju!!

2 Whisper Whisper | 20. května 2011 v 11:48 | Reagovat

[1]: hele mě se ten konec taky nelíbí, když jsem to četla tak jsem vůbec nechtěla  věřit že to tam je :( ale doufám, že to v další části bude už jinak!
a děkuju :)

3 Karin Karin | 21. května 2011 v 15:56 | Reagovat

ahpfm....*vypuľuje oči na monitor a nezmôže sa ani na slovo*
Ach,som tak netrpezlivá a ďakujem za preklad =)

4 Scream Scream | 1. června 2011 v 20:30 | Reagovat

Doporučuji autorce co nejdříve dodat další část!!!!! Jinak se zblázním! Ale... Dle mých zkušenností s fanfic soudím, že tím koncem autorka dosáhla schválně napětí, a nedovolila by si to ukončit tak, že Minnie pošle Minha do pekla. Kdepak, to by mohla zkusit. Protože pak by teprve poznala význam mé přezdívky a je mi jedno, jak daleko ode mě bydlí! :D

Drahááááá ^^ Děkuji za překlad, chybělas mi! ^^

5 Whisper Whisper | 1. června 2011 v 22:51 | Reagovat

[4]: no já rozhodně svému jménu nedostojím, jestli rychle nepřidá druhou část! JÁ JÍ PROSTĚ POTŘEBUJU JE TO JAK DROGA!
ah a také si mi chyběla, ty dny bez tebe na skype byly otřesné! jaké to tam vlastně v té pošahané zemi je? furt takovej voser nebo se to aspoň trošku sklidňuje?

6 Scream Scream | Web | 17. června 2011 v 10:45 | Reagovat

[5]: Ani se neptej, teď jdu spát, je skoro pět ráno, opět jsem "hlídala" sestřenku na "kalbě"... Ale jak se pak na Skype zase sejdem, tak se neboj, budu vyprávět až se ti z toho hlava zatočí :D Je to tady tak střídavě... Oblačno, polojasno, místy bouřky :D

7 9pitris 9pitris | 1. července 2011 v 17:30 | Reagovat

já budu plakat tohle se mi ani trochu nelíbí čtu tohle a do toho mi hraje od b2st fiction si na mě někdo zasedl ne?? já pláču zase! XD jak jen to ta holka dělá tak to nechápu je to krásné ae tak šíleně smutné až mi slzy stékají po tváři a dopadají na prsty kterými píšu tenhle koment :) dobré ne? nwm ae tady je samá psychologie kolik je tý osobě co tohle píše? inak zase děkuju za překlad je to nádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama