Devil loves Angel - Epilog

15. prosince 2012 v 3:09 | happybaby3656 |  Translate
Epilog

"UMMA!!!! UMMAAAAAAAA!!!" zakřičel jsem. Sakra, přísahám, že tenhle chlap-ano řekl jsem chlap… ne ženská - se NESTARÁ o čas. Stál jsem tu, u dveří čekajíc na tu hloupou Divu. "Zrychli! Přijdeme pozdě!" opět jsem zakřičel. Žádná odpověď… "YAHH!!"
 

Devil loves Angel 11.

23. září 2012 v 18:27 | happybaby3656 |  Translate
Chce mě milovat, fajn, nechám ho. Ale já jeho city nebudu opětovat. Zradil mě. Vysmíval se mi. Jak bych mu mohl důvěřovat…? Nebudu. Nechci ho milovat. Nechci už milovat božího Archanděla. Nechci se ohlížet do minulosti. Nechci si ho pamatovat. Chci ho zapomenout, nesnášet ho za to že mě donutil opustit můj starý svět. Chci zapomentou všechno. Chci žít jako každý druhý démon. Nechci si pamatovat minulost… všechno zapomenout… zapomenout jeho… zapomenout…

Forgiveness

13. října 2011 v 0:32 | Whisper |  whisper- eunhaeoneshots
"Ahoj Hae, máš se…?" hořce se usmál a do očí se mu začali drát slzy, ale on je nesměl nechat kanout, jelikož věděl, že jakmile by začaly brázdit jeho tvář, tak by jen tak nepřestaly. Jenže on musel tohle dokončit, chtěl tohle dokončit. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli němu. Zhluboka se nadechl, zavřel oči a snažil se uklidnit. Secvičoval si přeci tohle celý večer, aby se přesně tohle nestalo, aby mohl celou dobu jen mluvit a nezastavovat se. A když po chvíli ucítil, že může pokračovat, tak je opět otevřel a pokračoval.
 


Dlouhá cesta domů - prolog

11. září 2011 v 22:40 | Whisper |  sichul
Prolog

Znáte Bermudský trojúhelník? Už po staletí se tam ztrácejí lodě, letadla, zkrátka skoro vše, co se tam dostane. Je to taková přírodní anomálie, trhlina v čase, kterou zatím nikdo nedokázal rozluštit a ani pořádně objasnit. Proč tam je? Kde se tam vzala? Jaký je vlastně její účel? Je tolik otázek a žádné spolehlivé odpovědi neexistují.

Ale, co když vám já řeknu, že takovéhle podobné no "trojúhelníky" (pro náš příběh spíš trhliny) existují všude po světě? Tyhle trhliny se ve většině ukazují na místech, kde byl osud nějak násilně narušen. Kde například skončil lidský život dřív, než mohl nějak významně jeho osud promluvit.

Ve většině se tyhle trhliny nikde moc neukazují a zůstávají nepovšimnuty, ale občas se stane, že takovou trhlinou někdo propadne a objeví se, ač na stejném místě, tak v jiném čase a bohužel tam většinou musí i zůstat, jelikož neví jak se dostat zpět. Ale naštěstí takovéhle trhliny zmizí, po pár letech zkrátka vyprchají a tak o nich nikdo neví. A taky, už s nimi osud nijak pracovat nemůže a tak zůstanou osudem zapomenuty a ztratí se.

Jenže co když s nějakou z těchto trhlin má i tak osud stále své plány a nechává jí tam, kde je a jen čeká? Co se pak může stát?

Should surely shine again, together, back to tomorrow.

26. srpna 2011 v 10:56 | Scream |  Scream -> YunJae One Shots
Nebojte se, No other už na vás čeká a bude brzy, nicméně se blíží ke konci a já ho chtěla ještě trochu protáhnout... A protože byl dneska (vlastně už včera ^^ nastavuji Vám to pěkně před oběd ^^) zvláštní den, chytla mě "psavá" nálada a hlavně tahle nálada. Ta, která mě občas chytá už od té doby, co se tohle stalo. Omlouvám se, že nejde o žádnou pořádnou "pairingovou" povídku. Ani jako YunJae se to nedá nazvat. Nazvěme to tedy DBSK povídkou. A mám pocit, že vám musím říct, jak to cítím já: Podle mě to nebylo jen tak. Nikdy jsem tomu nevěřila a nikdy neuvěřím. Podle mě se Yunho změnil a už zdaleka není jako dřív. A podle mě za to nemůže. Chápu je všechny. A stejně pořád věřím, že jednou k téhle povídce napíšu sequel. O tom, jak to všechno dobře dopadlo.... DBSK jsou můj K-pop základ, K-pop modla, K-pop všechno. Bez nich bych neměla nic. A vždycky jsem chtěla napsat povídku o nich. Tak, je tady...
Btw - přesto, že písnička, kterou přikládám je nová písnička HoMin dua(ještě k tomu to ani není celá verze), já v ní cítím něco víc a hlavně... V textu vidím mnohem víc.... Prosím, pusťte si ji ke čtení...

I have to go

25. srpna 2011 v 21:35 | Whisper |  sichul

Věděl, že to jednou přijít musí. Přeci jen, věděl to už od dětství, že jednou bude muset i on na vojnu, že jednou by ho jeho vlast mohla potřebovat a on byl vždycky pyšný na to, že by to tak bylo, že by mohl pomoci. Jenže čím víc stárl, tím víc si uvědomoval, co to sebou nese, jít na dva roky pryč. Opustit rodinu, přátele, zkrátka život, který až do teď pokojně vedl. Jít někam, kde se s největší pravděpodobností změní a pak až se vrátí tak navázat tam, kde přestal. A přesně toho se bál, co když by to už nedokázal? Co když by ten život co žil pro něj už ztratil smysl?

I love you to death... Part 6

27. července 2011 v 16:33 | Scream |  Scream -> i love you to death
Míláčkové moji!!! :) Měla jsem trochu času... Původně jsem ho chtěla sobecky proflákat, ale pak mě tak nějak... Popadl takový ten pocit... Znáte ho? Jakože prostě musíte a víte, že když to neuděláte, tak se toho pocitu nikdy nezbavíte.... Ano, přesně ten :) Musela jsem psát. Omlouvám se, asi jste čekali spíše No Other, ale já jsem si potřebovala připomenout tenhle příběh... A potřebovala jsem psát zrovna tenhle příběh... Vím, že už si ho asi nepamatujete, nebo někteří ani neznáte... Ale třeba se najde někdo, kdo si vzpomene ^^ Díl není nijak extra dlouhý, ale... Možná je předposlední... Uvidíme :)


Konečně jsme dorazili na místo. Řidička zastavila u nějakýho mrňavýho hotelu sotva chvíli po tom, co jsme vjeli do Andongu. Nedalo mi moc práce ji přesvědčit, aby mi pomohla s věcma dovnitř, protože jsem sám měl co dělat s Haem. Byla docela ochotná. Moc nadšeně už se ale netvářila, když jsem jí zkusil naznačit, že mám doklady někde hodně hluboko v tašce a že by bylo úžasný, kdyby pokoj napsala na sebe. Jakmile se ale u recepčního přesvědčila, že platit se musí předem, takže se nemůže stát, že by ona byla stíhaná potom, co bychom nezaplatili, přistoupila a hotel zamluvila. Hned na tři noci, jak jsem ji nakonec požádal.


When Destiny Talks pt.1

5. července 2011 v 20:16 | superelfing |  Translate
Další překlad, co k němu říci, když jsem ho četla prvně tak mě neskutečně zasáhl, ranil, brečela jsem ve vlaku jak malá holka a prostě, je to dokonalé! Čili, vemte si spoustu kapesníčků, jelikož je budete potřebovat.
Rozděleno na dvě části, jelikož blog.cz nemá rád dlouhé články...

Title: When Destiny Talks
Pairing: KyuMin, HyukMin, HaeHyuk, QMi
Genre: Romance, Angst, Friendship
Rating: G
Original: ZDE
Summary: Když se Kyuhyun připojil k Super Junior, členové ho neměli rádi. Pouze Sungmin tu pro něj byl. Když se do sebe zamilovali, rozhodl se osud zakročit a oddělit je. Jedinou otázkou je - uspěl?



"Ahoj!" zahlaholil Sungmin zvesela.
"A-ahoj!" odpověděl Kyuhyun plaše.
"Nechte ho být kluci," vynadal Sungmin ostatním, mračíc se na ně. "Je tu nový."
Kyuhyun se nervózně usmál a podíval se na ostatních jedenáct členů, kteří na něj momentálně zírali. "Máš štěstí, že jsi v pokoji se mnou." Řekl Sungmin a chytl Kyuhyuna za ruku a táhl ho do jejich společného pokoje.

Devil loves Angel 10 2/2

29. června 2011 v 22:20 | happybaby3656 |  Translate
Aaish, ano je tu další díl vlastně dokončení konečně desáté kapči. Předem se omlouvám, že to trvalo tak dlouho a také i za překlad, jelikož bylo tam pár věcí co jsem zkrátka nevěděla jak hodit do čj tak jsem se s tím nějak poprala. A také, nejsem veřící čili jestli je ta modlitba přeložena špatně tak se omlouvám, ale skutečně tyhle věci já neznám.
Uhm co ještě říci? Snad jen, užijte si to??!

"Omlouvám se…" zamumlal jsem a doufal, že to uslyší. Začal jsem zaříkávat, abych toto místo uchránil od lidí, kteří by se mohli nachomýtnout k tomuto souboji. Takže teď toto místo nás, božské bytosti, uchrání neviditelné a neškodné. Hned, jak jsem toto udělal, tak jsem vzal do ruky přívěšek, co mám na krku a nechal ho, ať ukáže svou pravou formu.

Jakmile to viděl, Minhovi oči se rozšířili a zračilo se v nich poznání, jak se v nich odehrál celý náš příběh. "Jsi to ty…" řekl ´ Netvař se tak…´ "Michaeli, ty…" nemůžu ho poslouchat… nechci ho poslouchat. Jen ho zabít… je to tvoje povinnost…

Kam dál